×

Notice

Could not start mail function.

Než se dostaneme k samotné opravě a rekonstrukci antény začnu něco málo o její historii. Anténu HB9CV má Peťa od Rudy OK2QR. Byl to parádní kousek. Ruda si ji dělal sám a sám ji také ladil.

Než se dostaneme k samotné opravě a rekonstrukci antény začnu něco málo o její historii. Anténu HB9CV má Peťa od Rudy OK2QR. Byl to parádní kousek. Ruda si ji dělal sám a sám ji také ladil. Anténu s taťkou, OK2-20895 nainstalovali na střechu hned jak to bylo možné. To byla ve výšce asi 17m. Bohužel se do ní opíral silný vítr a při sebemenším takovém opěru anténa, která byla na lešeňové trubce, rezonovala a jak říká maminka, hrála na celý barák. Proto ji asi před rokem sundali ze střechy dolů a udělali nový stožár za domem, který byl vysoký asi 6m. Není to nic moc, ale vzhledem k tomu, že tady v Praze nemůže Peťka vysílat skoro vůbec, je rád i za to. Asi před rokem jsme se dozvěděli, že tátovi leží na půdě vyřazený čtrnácti metrový Magirus a na nic jej nepotřebuje. Domluvili jsme se s ním tedy, že si ho Peťa vezme. Rok mu ho sundával dolů, ale to čekání za to stálo. Magirus, taťka Franta OK2-20895 a strýc Staňa, zdárně převezli z Kostelan do Halenkovic. Ve složeném stavu má asi dva metry a v rozloženém již zmíněných 14m. Nyní zpátky k anténě. Již od pondělí 3. dubna jsme nakupovali vše co bylo potřeba. Ocelové lana, napínáky, barvy a ostatní co je potřeba. Při té pálce u pokladny se mi podlomila kolena, ale konečný výsledek za to stál. Na středu, čtvrtek a pátek jsme si vzali dovolenou abychom měli dostatek času ve středu poshánět zbytek a ve čtvrtek začít.

Čtvrtek 6. dubna 2006 Dopoledne jsme se ještě na chvilku stavili u babičky, ale stejně je poledne a my nic neudělali. Začíná se zatahovat a vypadá to že bude pršet. 

S Peťou, jsme začali HB rozebírat. Ke Peťově hrůze zjišťujeme, že většinu šroubků zvládnu docela s klidem zlomit, jak jsou zrezivělé. Rozšroubovali jsme tedy středy, ve kterých byli uchyceny 10-ti metrové prvky, které jsme poté vysunuli a dali bokem. Z hlavního ráhna odstraňujeme také všechny šroubky. A začínáme se zjišťováním škod. Čím víc čistím zrezivělé středy prvků, tím větší je jeho zděšení ze zjištění, že jsou v nich asi milimetr hluboké trhliny. Bohužel nemáme nyní možnost zakoupit nové. Taky kdo to mohl vědět... Očistili jsme tedy ocelovým kartáčem celé prvky a ráhno. Úchyty na prvky přivařené na ráhnu jsou pěkně křivé, tak jsme se domluvili již před pár týdny se strýcem Staňou, že nám je svaří znovu. Pro dnešek by byla práce s anténou hotová. Dokud nebude ráhno v pořádku nic jiného se ani nedá dělat. Já mám padla a chlapi se tedy začínají věnovat již zmíněnému Magirusu. Staví ho, a zkouší jestli opravdu vyjíždí, tak jak má. Celý ho již promazali, tak snad to bude OK. Jdeme domů, protože maminka je trošku nervózní...

Pátek 7. dubna 2006 Maminka chce jet ještě do obchodu, tak tam s ní jedeme, vracíme se až v poledne a Peťa propadá panice, protože se notně zatahuje a my ještě nic neudělali. Anténa je tedy rozebraná a očištěná od včerejška. Peťa volá strýcovi, nakládáme ráhno do auta a vyrážíme.

Původní plán, že celá akce bude trvat nanejvýš hodinku chlapi zavrhli již po hodině, kdy se jim ráhno začalo rozpadat pod nánosem rzi zevnitř. Po čtyřech hodinách svařování, řezání a broušení se ráhno zdá být v pořádku a nehrozí další rozpad. Jedeme tedy domů, kde opět vše zase dáváme dohromady. Prvky zasuneme do držáků dotáhneme, tentokráte novými šroubky a uděláme nové kabelové propojení, protože to staré už evidentně něco pamatovalo. Když je již všechno hotovo, ještě zkoušíme, jestli drží aspoň trochu rovnováhu. Vypadá to, že ano. 

Prvky jsou konečně stejně nakloněné, tak se dávám do natírání. Původně mi Peťa říkal, že mám natřít jen ráhno, ale nějak se mu vymykám kontrole a tvrdě si prosazuji svou. Večer je natřený i jeden prvek a všechny kontakty. Jdeme domů, protože se notně ochladilo a po celém dnu stráveném venku je nám docela zima.

Sobota 8. dubna 2006

Už v 6 hodin ráno táta zkouší jestli je vše dobře.
K mojí smůle, je obráceně jeden prvek a to zrovna ten co jsem včera natřela. Jsem z toho celá nadšená a brblu, protože mi to podřeli a upatlali od hnědé barvy co je na ráhnu. Smůla:) Jdu se uklidnit umýváním auta. To mám, ale za chvilku hotové, a tak stíhám natřít druhý prvek a ještě přetřít ten co mi zničili:). Nedám si říct. Zničila jsem při tom Peťovu nejoblíbenější bundu. Je celá žlutá. Nevím jak se mi to povedlo, ale měla jsem barvu na kůži i tam, kde jsem měla oblečení naprosto čisté. Zatímco já se patlu s anténou a chlapi staví Magirus. Základnu tvoří kovový plát o rozměrech tak 50 x 50 cm. Dvanáctky šruby drží Magirus na této desce a my jen doufáme, že to vydrží. Už je ukotvený spodní díl. Chlapi zkouší ještě jednou celý stožár vysunout. Blíží se hodina pravdy. 

Anténu HB9CV nasazují na vrchní díl a zkouší co to udělá. Zatím se drží. elmi opatrně vysunují magirus do výše asi 9 až 10 metrů a pozorují ak se horní díl protáčí. To musí ještě dořešit. Pro tuto chvíli to vypadá, že nejhorší máme za sebou. No posuďte sami. Myslím, že by to mohlo krásně chodit. Pořádnou zkoušku podstoupí na den aktivity pro ČAV. Doufám, že to už bude mít oněch, již zmíněných, 14m. Myslím, že s touto anténou Peťa ostudu dělat nebude. No posuďte sami...

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Add comment


Security code
Refresh